Každý z nás jsme vlastně investorem. Investice se rovná aktivitě, která spočívá v současném vkladu s očekáváním budoucího přínosu. Denně investujeme svůj čas do aktivit, které mohou přinášet užitek, anebo taky ne. S investicí časovou jde mnohdy ruku v ruce i investice finanční. Mnozí z nás ovšem denně investují do takových aktivit, které nenesou buďto žádnou, resp. nesou pouze dočasnou, případně pouze pocitovou, budoucí přidanou hodnotu, viz pořízení nové televize a její následné sledování. Oproti tomu vzdělání sebe sama či svých dětí je jistě investicí s ohromnou přidanou hodnotou do budoucna. U spousty lidí se taktéž v kolonce „pravidelné investice“ objevuje sázení u loterijních společností, v tomto případě se jedná o krajní bod definice, jenž říká: „investovat znamená vzdát se okamžité hodnoty pro hodnotu budoucí, možná vyšší, avšak nejistou.“ Hodnota skutečně může být vyšší, ale s jakou pravděpodobností?
Proč vůbec dbát na tzv. odloženou spotřebu a investovat je samo o sobě jasné, důvodem a cílem investora je překonání inflace a zamezení poklesu hodnoty peněz. Kapitálové trhy jsou jednou z mála oblastí, kde lze v dlouhodobém časovém horizontu dosáhnout nadinflačního zhodnocení. Problém může vzniknout již při samotném výběru vhodného typu investice, popřípadě investičního nástroje. Pokud se člověk bez potřebných znalostí pustí do přímého investování, tzn., že si sám vybere prostředí, kde bude investovat a trh, do čeho a s čím bude investovat, je to obdobný typ hazardu jako sázení. K tomu dnes přímo vybízí různé demo účty, na kterých má každý možnost zkoušky investování na nečisto za virtuální peníze. A statistika říká, že 99 % úspěšných „demo“ investorů s reálnými penězi končí na poli poražených. Demo účty slouží hlavně k oslovení rádoby investora a vytvoření si domněnky, jak je to vlastně jednoduché. Klíčový faktor neúspěchu spočívá hlavně v zapojení jiné mozkové hemisféry, protože s vlastním majetkem si již nedovolíme riskovat to, co s virtuálním účtem. A jelikož nemáme znalosti a reálné zkušenosti investora, naše rozhodnutí a počínání vedou k již zmiňovaným ztrátám.
Podobně na tom jsou i ti, kdo nakoupí akcie jedné či více společností, protože jsou zrovna v kurzu, nebo jim to doporučilo okolí. Představte si, že se vám dobrý známý, pracující v nějaké velké korporaci, svěří, co daná společnost chystá a vy se rozhodnete použít část svých rezerv na koupi jejich akcií. Přijde vám to jako bláznovství? Tohle se ovšem děje poměrně často. Stejně tak, když nakupujeme a hlavním lákadlem je pro nás dividenda. Pokud nám totiž daný titul poklesne třeba o 50 %, dividenda je sice fajn, ale ztrátu tržní hodnoty nezachrání.
Rizika můžeme do značné míry eliminovat dodržováním několika základních pravidel:
- reálně odhadnout své možnosti
- volné finanční prostředky rozkládat do více druhů aktiv
- v případě vysoce volatilních trhů investovat pravidelně
- obecně investovat dlouhodobě
- vybrat kvalitního partnera
- investovat s chladnou hlavou
K tomu dobře poslouží podílové fondy kolektivního investování. Otevřeme si majetkový účet u investiční společnosti, kde veškeré operace provádí a odpovědnost nese portfolio management, jehož úkony mají několikastupňovou kontrolu. Každý podílový fond má svůj statut, jenž je k dispozici na internetových stránkách společnosti a informuje o fungování daného fondu, např. o poplatcích, skladbě či zaměření, většina podílových fondů je tzv. otevřených, tedy vstup i výstup je možný kdykoliv, zároveň dle zákona má podílový fond povinnost odkoupit podílové listy zpět. Výhodou je i časový test a splníme-li alespoň jednu ze dvou podmínek, náš zisk nepodléhá dani z výnosu, která je všude standardem.
Na nás je pouze dobře zvolit fond nebo již sestavený program a držet se pravidel výše.
I tak mají lidé občas strach a častými chybami, které vedou ke ztrátám, jsou nedodržení investičního horizontu, kdy investor neodolá emocím a prodává pod cenou namísto toho, aby vydržel, případně ještě přikoupil další podílové listy ve slevě, dále pak nesprávné odhadnutí svých možností, investujeme do dlouhodobých aktiv více prostředků, než je v naší situaci vhodné a můžeme být nuceni v čase prodávat i za cenu ztráty, nebo naopak investujeme příliš málo. Investovat se dá zpravidla od 500 Kč měsíčně, ovšem je nutné si upřímně říci, zdali každému z nás 6 tisíc, či 12 tisíc korun za rok, přinese bohatší život.
Říká se, že čas jsou peníze. Pokud rozumíme investicím a soustředíme se na budování aktiv, platí to pro nás v násobcích!
