O zlatu se vždy mluví nejvíce jako o uchovateli hodnoty. Zlato samo o sobě negeneruje žádný výnos jako například kupón u dluhopisu nebo dividendu jako akcie. I přesto může investorovi vydělat více a nejen uchovat hodnotu jeho majetku. Zlato má v poslední době za sebou poměrně svižný růst a jeho cena se rychle blíží ke svému historickému maximu z roku 2011. Jakým směrem se bude pohybovat cena zlata v budoucnu a co jí může ovlivnit?
Standardní analýza hovoří o tom, že se zlatu daří v prostředí snižování úrokových sazeb (snižování ceny peněz) a kvantitativního uvolňování (tisku nových peněz centrálními bankami). To je situace, která se z důvodu podpory ekonomiky děje právě nyní a cena zlata tedy roste. V pozadí ale probíhají možná daleko větší tlaky na růst ceny zlata, které zatím tolik vidět nejsou.
Svět je geopoliticky rozdělen na 2 skupiny. První skupinou jsou země, které mají přístup k americkému dolaru jako k světové rezervní měně. Jde o USA a jeho spojence. Druhou skupinou jsou země jako Rusko nebo Čína, které naopak od centrální banky USA nemají k dolaru volný přístup a tím pádem ani k světovým financím. Navíc jsou bez rezervní měny v dobách krize, kdy dolar posiluje, závislé na pohybu dolaru, což oslabuje jejich vlastní měnu. Jelikož se neočekává, že by tyto státy měly v budoucnu k dolaru přístup, musí ho nahradit něčím jiným a je velmi pravděpodobné, že tím bude právě zlato.
Silná měna musí být kryta zlatem. V současnosti jsou zlaté rezervy Ruska a Číny velmi malé. Aby se Čína vyrovnala ve zlatých rezervách USA, musela by v následujících 15 letech vykoupit veškeré zlato, které se na světě vytěží. Jak tedy tyto země zlato získají? Jsou 3 možnosti. Vlastní těžbou, znárodněním dolů soukromých společností a nákupem na mezinárodních trzích. První dvě možnosti snižují nabídku zlata na trhu, třetí možnost zvyšuje jeho poptávku. Snižování nabídky a zvyšování poptávky bude tlačit cenu zlata vzhůru.
Čína je už nyní největším producentem zlata, které těží, ale nechává ho v sejfu své centrální banky a na trh se toto zlato nedostane, čímž snižuje nabídku. Rusko je největším nákupcem zlata na mezinárodních trzích, čímž zvyšuje poptávku. Navíc těžaři po roce 2011 kvůli úspoře nákladů začali omezovat těžbu zlata a neinvestují do nových nalezišť, což do budoucna dále snižuje nabídku zlata a tím dál zvyšuje jeho cenu.
V býčím trendu ze 70. let zlato posílilo o 400 %, v býčím trendu z let 2000 – 2011 zlato posílilo až o 500 %. Od roku 2015 do současnosti zlato posílilo zatím „jen“ o 50 %. Navíc komodity jsou v poměru k akciím nyní velmi levné. To vše vytváří prostor pro zlato k překonání svých dosavadních historických maxim a pro růst i po skončení této krize.
